Farmakoterapie bolesti
Farmakodynamika
V léčbě bolesti hraje velkou roli subjektivní vnímání a osobnostní struktura pacienta a také farmakodynamika podaných analgetik. Různí lidé žádají ve srovnatelných podmínkách různě intenzivní analgezii, a protože jde v tomto případě o ovlivnění čistě subjektivního prožitku, je třeba k jejich pocitům při nastavování léčby neustále přihlížet.
Vhodné kombinace léčby jsou dány doporučenými postupy. Podstatnou roli hraje i individualita pacientů. Kromě tolerance bolesti se na rozdílech mezi pacienty podílí hlavně odlišné rychlosti odbourávání (pomalí vs. rychlí metabolizátoři).
Jednotlivá analgetika mají farmakodynamický profil dobře zmapován a popsán, snadno je dosažitelný např. v AISLP.
Zajímavé efekty na farmakodynamiku může mít kombinace analgetik. Ačkoli zde nejsou všechny možné kombinace dobře popsány co do farmakodynamiky, nakonec je důležitý POCIT pacienta a ten lze pozorovat v závislosti na různé dávce, kombinaci a časování. Z farmakodynamiky se vyplatí zopakovat starý fakt, že NSA mají stropový efekt a nad maximální doporučenou dávku již nemají silnější analgetický a protizánětlivý účinek, pouze stoupá pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků. Jednotlivá NSA také navzájem nikdy nekombinujeme.
Koanalgetika
Je vhodné nezapomínat na možnosti doplnění analgetické léčby podpůrnými preparáty bez přímého analgetického účinku. Možnosti kombinací jsou široké a přesný popis možných kombinací farmak a jednotlivých důvodů bolestí přesahuje rámec tohoto textu.
Doplňková "koanalgetika" bývají u nás obecně nedoceněna, proto pouze pro zopakování zmiňme, že léčbu chronické bolesti mohou doplňovat preparáty zlepšující celkový efekt léčby. Typickým příkladem takového koanalgetika jsou antidepresiva, nejlépe moderní, typu SSRI. Ty působí anxiolyticky, předcházejí anhedonickým projevům deprese a pomáhají tak nemocnému přenést se přes bolest. Vhodná mohou být antikonvulziva, která pomáhají snižovat dávky ostatních analgetik a zvyšují účinek léčby.
Step down a step up přístupy
U léčby akutní bolesti platí tzv. "step down" přístup, postulující vhodnost zpočátku razantnější analgetické terapie, kterou je následně možno dle tolerance pacienta postupně snižovat. Naproti tomu u léčby chronické bolesti postupujeme opačně, začínáme slabší medikací, například samotným NSA, a postupujeme k silnějším dávkám a kombinacím tak dlouho, až pacient pocítí úlevu. Na dané medikaci "zastavíme" a silnější kombinaci hledáme až tehdy, přijde-li pacient s návratem bolestí.
Farmakoekonomika
Moderní léčba je čím dál dražší a vyplatí se přemýšlet i systémově. Jak vést léčbu pacienta k jeho spokojenosti a přitom finančně nezatěžovat systém zdravotní péče víc, než je nezbytně třeba? V současné době je vhodné se soustředit na faktory životosprávy a především různé "lehčí" druhy bolesti, jako jsou bolesti muskuloskeletálního aparátu, nebo bolesti hlavy léčit zásahy do životosprávy, úpravou cirkadiánního rytmu, stravy, zavedením technik mentální hygieny, vhodnou pohybovou aktivitou. Tato opatření nejsou drahá, a přitom mají velký celkový pozitivní efekt, zlepšují celkové zdraví a pocit spokojenosti pacienta.
V případě chronické bolesti je vhodné dbát na pravidelné dávkování a dostatečné nasycení pacienta analgetiky. Analgetický kontinuální režim vyžaduje nižší dávky a nižší celkové užité množství analgetik ve srovnání se stavem, kdy jsou analgetika užívána "ad hoc" dle potřeby. Průlomová bolest si zaslouží podrobnější popis.
