O spojení mezi bolestmi hlavy a stresem vědí lékaři, vědci a filosofové už celá staletí. Jaká je ale podstata tohoto vztahu a proč nám nadměrné napětí zjevně neprospívá? To je předmětem zkoumání a prověřování mnoha odborníků. Stejně jako způsoby, jak se stresu účinně bránit.
Definovat stres je poměrně obtížné, neboť velmi záleží na tom, z jakého hlediska jej hodnotíme. Obecně lze říci, že tento stav je chápán jako prožívání náročných, nepříjemných nebo ohrožujících situací, významných životních událostí nebo každodenních starostí. Stresem ovšem nerozumíme pouze zásadní životní změny, jako jsou ztráta blízkého člověka, rozvod nebo odchod potomků z domova.
Vše, co má dopad na psychiku
Američtí psychologové T. H. Holmes a R. H. Rahe sestavili ve druhé polovině 20. století tzv. škálu stresu, která zahrnuje 43 situací. Ty jsou podle své závažnosti obodovány. Osoba zjišťující míru napětí, které byla za uplynulý rok vystavena, zaškrtává prožité události. Po sečtení bodů zjistí výsledek dle tabulkových hodnot. Mezi hodnocené situace zde, možná trochu překvapivě, patří například i svatba, Vánoce, dovolená nebo změny stravovacích návyků. Z hlediska biologie lze pak stres definovat jako situaci, při které se aktivují tzv. stresové osy. Dochází ke stimulaci nadledvin a některých částí mozku. Důsledkem je zvýšená tvorba neurotransmiterů (chemické látky, které se podílejí na přenosu informací mezi jednotlivými nervovými buňkami) a hormonů – například kortizolu nebo adrenalinu.
Vztah potvrzen
Bolesti hlavy jsou velmi různorodé a vždy je nutné rozlišit tzv. primární od sekundárních. Sekundární obtíže mají původ v jiném onemocnění, je zde tedy jasně určena příčina. Když ji odstraníme, bolest by měla ustat. Primární bolesti nevznikají na podkladě jiné choroby a bývají jediným příznakem, který pacienta trápí. Patří sem například migréna nebo tenzní bolest hlavy. V uplynulých letech bylo zkoumáno mnoho různých faktorů, které by mohly bolesti hlavy vyvolávat nebo zhoršovat jejich průběh. Ačkoliv se výsledky v různých studiích odlišují, provedené výzkumy se shodují, že stres je důležitým činitelem:
- hraje roli při vzniku bolestí hlavy,
- zvyšuje frekvenci jejich výskytu,
- prodlužuje délku trvání potíží.
Bylo rovněž prokázáno, že osoby, které trpí migrénou, vnímají náročné situace mnohem citlivěji. Za špatné považují i okolnosti, které člověk běžně jako stresující nevyhodnotí.
Ubíjející „maličkosti“
Při vzniku bolestí hlavy se tedy napětí a nervozita výrazně uplatňují. Stresové stavy lze obecně rozdělit na zásadní životní situace a události každodenního života. Zajímavé je zjištění, že na vzniku bolestí hlavy se mnohem více uplatňují právě dennodenní starosti. Jak již bylo zmíněno výše, nelze stres považovat za jedinou příčinu vzniku potíží. Faktorů je více a patří mezi ně například i věk. Bylo prokázáno, že bolesti hlavy se vyskytují nejčastěji u mladých lidí a osob středních věku. Po 60. roku vliv věku výrazně slábne.
Nenechte se převálcovat
Pokud trpíte bolestmi hlavy, navštivte lékaře. Tyto potíže není radno podceňovat, neboť mohou být příznakem vážného onemocnění, které může být i život ohrožující. Pokud je jako příčina vyloučena jiná choroba, může za problémy většinou nevhodný životní styl. Vyzkoušejte následující rady:
- Úprava jídelníčku. Jako prevence se při bolestech hlavy doporučuje snížit přísun potravin s vysokým obsahem soli. Vhodné je též omezit konzumaci ořechů a červeného vína.
- Pitný režim. Pro naše buňky není důležitá jen kvalitní strava, ale také dostatečné zavodnění. Za optimální se považuje příjem tekutin v množství 40 ml/kg tělesné hmotnosti na den.
- Dostatek spánku. Během odpočinku organismus nabírá síly na další den. Pokud mu ho nedopřejeme dostatek, snáze se dostaneme do nepohody a budeme vnímavější vůči stresu.
- Pohyb. Sport, chůze, aktivní odpočinek – při tom všem se v našem těle vyplavují tzv. endorfiny neboli hormony štěstí, které navozují pocity spokojenosti.
Když dojde na léky
Při dlouhodobých bolestech hlavy se medikamentům občas nevyhneme. Většinou jsou dostačující běžně dostupné preparáty. Pokud patříte mezi odpůrce tabletek, existují i léky v jiných formách, které lze v těchto případech využít. Patří mezi ně například i léčivá látka ibuprufenum v podobě šumivých granulí. Po rozmíchání ve vodě získáme nápoj, který jednoduše vypijeme. Ani v tomto případě však nesmíme zapomenout na to, že se jedná o přípravek, který může mít i nežádoucí účinky (hlavně pokud pacient překračuje doporučené dávkování). Před užitím si proto pečlivě prostudujte příbalový leták.
(idav)
Zdroj:
http://m.cep.sagepub.com