Pomocná léčiva
Jsou to léčiva používaná k prevenci a léčbě nežádoucích účinků analgetik.
Antiemetika
Zahájení léčby opioidy bývá u vnímavých jedinců spojeno s výskytem nauzey a zvracení. Pacient, u kterého je zahajována léčba opioidy, by měl mít k dispozici antiemetikum. Tam, kde je pozitivní anamnéza nevolnosti v souvislosti s opioidy či výskyt kinetózy, by podání antiemetik mělo být zahájeno současně s opioidy. Vhodný je metoklopramid 3x 1 tbl. á 10 mg, haloperidol 2x 5 kapek (0,5 mg), thiethylperazin 2x 6,5 mg, event. 2x čípek. Při nedostatečném efektu a nutnosti podávat opioidy připadají v úvahu i inhibitory 5-HT3 receptorů – ondansetron, tropisetron, granisetron.
Laxativa
Pravidelný problém léčby opioidy představuje obstipace, zpravidla výraznější u p. o. opioidů. Vedle úpravy diety (dostatek zeleniny, ovoce, kompoty, kysané mléčné produkty, tekutiny) jsou často nutná laxativa. Nejvhodnější jsou osmotická laxativa – laktulóza 3× 1 až 2 lžíce. Další možností jsou stimulační laxativa – sena, bisakodyl, dále pikosulfát sodný, parafínové projímadlo, glycerinový čípek. Je vhodné laxativa střídat.
Gastroprotektiva
Riziko vzniku ulcerogenních defektů a závažného krvácení do GIT v souvislosti s podáváním NSA může snížit současné podání antagonistů H² receptorů, ale především inhibitorů protonové pumpy. Při chronickém podávání NSA a při zvýšeném riziku gastropatie (pozitivní anamnéza, kortikoidy, antikoagulancia) je vhodné současné podávání omeprazolu 1× až 2× denně 20 mg. Při podávání antagonistů H² receptorů (ranitidin, famotidin) není tento protektivní účinek tak spolehlivý.
Psychostimulancia
U některých jedinců nelze dosáhnout efektivní analgezie opioidy, jelikož dříve nastupuje sedativní efekt a deprese kognitivních funkcí. Určitým řešením může být užití psychostimulancií – kofeinu (šálek kávy), event. metylfenidátu 2x 1 tbl.
Antipruriginóza
Při svědivce v souvislosti s podáváním opioidů může být přínosné podání redukované dávky antihistaminika – např. bisulepinu 2x ½ tbl.
